O NÁS

POČÁTKY NAŠÍ ORGANIZACE

 

První předseda dělnického rybářského spolku Jan Potzl

 

Organizovaný sportovní rybolov se v našem revíru datuje od ustavující Valné hromady rybářského spolku ve Zlíně, která se konala za účasti 20 členů dne 17 .května 1924 v Sokolovně. Členy tohoto spolku byli převážně prominentní osobnosti, továrníci, přední živnostníci apod. Již na výborové schůzi 2.10. 1924 bylo konstatováno, že spolek má 64 členů a přijato usnesení k omezení přijímání dalších zájemců.

Spolek obhospodařoval 163 km tekoucích vod a od roku 1925 zlínský revír značený B-I /2. Činnost spolku se omezovala na stavbu dřevěných splávků a vysazování pstruhové násady. V roce 1927 se stal součástí "Zemského rybářského spolku pro Moravu" v Brně.

Po historicky prvním předsedovi rybářského spolku Janu Kašpárkovi nastoupil do této funkce v roce 1935 továrník Arnošt Jirousek, který v ní setrval až do roku 1942.

V tomto roce bylo na návrh továrníka Františka Nováka požádáno o změnu názvu spolku na "Rybářský spolek pro politický okres Zlín".

 

Hospodaření v revíru by!o v té době doprovázeno řadou těžkostí. Potoky v letních měsících vysychaly a ryby byly vychytávány pytláky a dětmi. V roce 1927 došlo k první velké otravě ryb pod Baťovou koželužnou. Baťa odmítl škodu nahradit a byl odsouzen proto k zaplacení náhrady 4.000 Kč, která však by!a splácena formou ročního příspěvku ve výši 1.000 Kč.

Kritický nedostatek vody pro potřeby Baťových závodů a rychle se rozvíjející region vedl k tomu ,že vedoucí lesní správy František Babirád vydražil Fryštácký potok, na němž byla v roce 1932 vybudována Fryštácká údolní nádrž a přípravna pitné vody.Lesní správa přehradu zarybnila a vydávala povolenky k rybolovu.

 

 

 

 

Jak bohaté byly úlovky bylo obtížné posoudit. V zápisu z V.řádné Valné hromady v roce 1928 popírá hospodář spolku Bohumil Fibrich, že povodí je špatně zarybněno, vždyť on sám chytil pod Želechovickým splavem několik "klacků" 3/4 kg těžkých.

K tomu uvádí zapisovatel v závorce "kdyby tomu tak někdo věřil".

První výkaz o úlovcích v revíru byl zveřejněn až na XVIII. Valné hromadě spolku v roce 1942. Ve zprávě se uvádí, že bylo uloveno celkem 1 905 ks ryb o celkové hmotnosti 4 73,64 kg. Průměrný úlovek na 1 člena činil 44 ks ryb o hmotnosti 11 kg.

 

Po roce 1945 na základě celostátního opatření bylo uzákoněno převzetí všech vod z rukou soukromníků do péče rybářských spolků nebo státních organizací. V této době bylo přistoupeno k výstavbě dvou odchovných rybníčků a 6 kruhových rybníčků na Nových Dvorech pro vlastní odchov pstruží násady.

Na sportovním a společenském úseku je třeba vzpomenout první zemské rybářské závody ve Zlíně v roce 1947,denní a noční závody v roce 1948 a první krajské rybářské závody v roce 1949.

8.května 1949 byla ustavena Krajská jednota rybářů v Gottwaldově.

V této době měla naše organizace 312 členů, z toho 132 zakládajících,80 řádných a 80 čekatelů s tříletou čekací lhůtou

.

pan Stanislav Hrdlička s Jindřichem Plachtou ( ÚN Fryšták 1948 )

 

V roce 1951 je na Fryštácké přehradě postavena hájenka pro přísežnou rybářskou stráž. V roce 1952 byla zde slavnostně otevřena společenská budova a vybudováno skladiště pro úschovu rybářských potřeb a materiálu.V letech 1960-61 byly vybudovány 4 odchovné rybníky a 3 sádky a v letech 1962-65 na Lukově rybníky Údol 1 a Údol 2.

Pstruhaři rovněž nezaháleli.Výstavba a údržba splávků,slovy matečních pstruhů,výsadba pstružího plůdku a další náročné činnosti.

V roce 1980 se oproti stavu členů před 10 lety počet zdvojnásobil.Spolu s mládeží a dorostem překročil 1100 členů.

Náš revír se odnětím Fryštácké údolní nádrže v roce 1978 ,zmenšil o 36 ha velmi dobře zarybněné a přístupné vody.To vše kladlo vysoké nároky na organizátorskou činnost zajišťující dobré sportovní vyžití našich členů.Cílem hospodářské činnosti MO bylo zvýšení výroby násadových ryb tak, aby bylo dosaženo soběstačnosti.Pánové Mika a Unzeitlich nastoupili do kurzu hospodářů a ten úspěšně absolvovali.