
|
POČÁTKY NAŠÍ ORGANIZACE
První
předseda dělnického rybářského spolku Jan Potzl |
Organizovaný sportovní rybolov se v našem revíru datuje od ustavující Valné hromady rybářského spolku ve Zlíně, která se konala za účasti 20 členů dne 17 .května 1924 v Sokolovně. Členy tohoto spolku byli převážně prominentní osobnosti, továrníci, přední živnostníci apod. Již na výborové schůzi 2.10. 1924 bylo konstatováno, že spolek má 64 členů a přijato usnesení k omezení přijímání dalších zájemců. Spolek obhospodařoval 163 km tekoucích vod a od roku 1925 zlínský revír značený B-I /2. Činnost spolku se omezovala na stavbu dřevěných splávků a vysazování pstruhové násady. V roce 1927 se stal součástí "Zemského rybářského spolku pro Moravu" v Brně. Po historicky
prvním předsedovi rybářského spolku Janu Kašpárkovi nastoupil do této funkce v
roce 1935 továrník Arnošt Jirousek, který v ní
setrval až do roku 1942. V tomto roce
bylo na návrh továrníka Františka Nováka požádáno o změnu názvu spolku na
"Rybářský spolek pro politický okres Zlín". |
|
Hospodaření v
revíru by!o v té době doprovázeno řadou těžkostí. Potoky v letních měsících
vysychaly a ryby byly vychytávány pytláky a dětmi. V roce 1927 došlo k první
velké otravě ryb pod Baťovou koželužnou. Baťa odmítl škodu nahradit a byl
odsouzen proto k zaplacení náhrady 4.000 Kč, která však by!a splácena formou
ročního příspěvku ve výši 1.000 Kč. Kritický
nedostatek vody pro potřeby Baťových závodů a rychle se rozvíjející region
vedl k tomu ,že vedoucí lesní správy František Babirád
vydražil Fryštácký potok, na němž byla v roce 1932 vybudována Fryštácká údolní nádrž a přípravna pitné vody.Lesní správa
přehradu zarybnila a vydávala povolenky k rybolovu. |
|
|
|
Jak bohaté
byly úlovky bylo obtížné posoudit. V zápisu z V.řádné Valné hromady v roce
1928 popírá hospodář spolku Bohumil Fibrich, že
povodí je špatně zarybněno, vždyť on sám chytil pod
Želechovickým splavem několik "klacků" 3/4 kg těžkých. K tomu uvádí
zapisovatel v závorce "kdyby tomu tak někdo věřil". První výkaz o
úlovcích v revíru byl zveřejněn až na XVIII. Valné hromadě spolku v roce 1942.
Ve zprávě se uvádí, že bylo uloveno celkem 1 905 ks ryb o celkové hmotnosti 4
73,64 kg. Průměrný úlovek na 1 člena činil 44 ks ryb o hmotnosti 11 kg.
|
|
Po roce 1945 na základě celostátního opatření bylo uzákoněno převzetí všech vod z rukou soukromníků do péče rybářských spolků nebo státních organizací. V této době bylo přistoupeno k výstavbě dvou odchovných rybníčků a 6 kruhových rybníčků na Nových Dvorech pro vlastní odchov pstruží násady. Na sportovním a společenském úseku je třeba vzpomenout první zemské rybářské závody ve Zlíně v roce 1947,denní a noční závody v roce 1948 a první krajské rybářské závody v roce 1949. 8.května 1949 byla ustavena Krajská jednota rybářů v Gottwaldově. V této době měla naše organizace 312 členů, z toho 132 zakládajících,80 řádných a 80 čekatelů s tříletou čekací lhůtou . |
pan Stanislav Hrdlička s Jindřichem Plachtou ( ÚN Fryšták 1948 )
|
|
|
V roce 1951 je na Fryštácké
přehradě postavena hájenka pro přísežnou rybářskou stráž. V roce 1952 byla
zde slavnostně otevřena společenská budova a vybudováno skladiště pro
úschovu rybářských potřeb a materiálu.V letech 1960-61 byly vybudovány 4
odchovné rybníky a 3 sádky a v letech 1962-65 na Lukově rybníky Údol 1 a
Údol 2. Pstruhaři rovněž nezaháleli.Výstavba a údržba splávků,slovy matečních pstruhů,výsadba pstružího plůdku a další náročné činnosti. V roce 1980 se oproti stavu členů před 10 lety počet zdvojnásobil.Spolu s mládeží a dorostem překročil 1100 členů. Náš revír se odnětím Fryštácké údolní nádrže v roce 1978 ,zmenšil o 36 ha velmi dobře zarybněné a přístupné vody.To vše kladlo vysoké nároky na organizátorskou činnost zajišťující dobré sportovní vyžití našich členů.Cílem hospodářské činnosti MO bylo zvýšení výroby násadových ryb tak, aby bylo dosaženo soběstačnosti.Pánové Mika a Unzeitlich nastoupili do kurzu hospodářů a ten úspěšně absolvovali.
|