JAK SE STÁT RYBÁŘEM?

      Pokud nemáme to životní štěstí, že se k tomuto koníčku dostaneme počínaje dětskými lety péčí táty nebo dědy, smiřme se s tím, že celý proces nějaký ten týden potrvá.

     Jedna z možností je osobní kontakt na sekretariát místní organizace Moravského rybářského svazu na konečné trolejbusu č.4 na Podhoří, kde každé pondělí odpoledne zde někoho naleznete nebo můžete také využít e.mail posta@mrszlin.cz  Nutnou podmínkou k získání rybářského lístku a povolenky k rybolovu je absolvování školení a úspěšné složení zkoušek. Místní organizace Zlín pořádá toto školení vždy počátkem každého kalendářního roku. Vyučují zkušení „matadoři“  - pánové Doc. Lubomír Šimek a Milan Beránek, o nichž již řada posluchačů prohlásila, že se snad u vody s udicí v ruce narodili.

     Po úspěšném absolvování zkoušek na závěr kurzu Vám na sekretariátě vystaví potřebné doklady – povolenku pro vody mimopstruhové, případně i další pro vody pstruhové, na magistrátu si zakoupíte rybářský lístek a přihlásíte se k odpracování stanoveného počtu brigádnických hodin. Z této pracovní povinnosti se lze vykoupit složením stanovené částky do kasy místní organizace.

     Po vyřízení „papírů“ nás čeká ta nejradostnější fáze našeho přerodu v rybáře – pořízení potřebné výbavy, lidově nazývané „cajk“. Zde snad jen jednu radu. Již staré lidové přísloví praví: „Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat laciné věci.“  Takže raději méně prutů, navijáků a dalších kusů „cajku“, ale kvalitní, které něco vydrží.

     A nyní, kdy jsme majiteli povolenky i prutu, začíná závěrečná, nikdy nekončící fáze – stáváme se rybářem tím, že krůček za krůčkem sbíráme zkušenosti. Je řada knih, které nám život usnadní a urychlí naše první kroky, ale vlastní zkušenost, která je vždy nejdražší, je nakonec vždy ta nejlepší. A nezapomínejme, že k vodě nechodíme pro kus masa s ocasem, ale pro krásné zážitky z bezprostředního styku s přírodou, které se nedají koupit ani v tom největším hypermarketu.

Mnoho štěstí a „Petrův zdar!“